Žít jen tak “světsky” nejde

//Žít jen tak “světsky” nejde

Zamyslela jsem se nad tím, jak si psala o tom “gorilím tlaku na naše světelné Světlo”:-D… říkala jsem si, že u mě to je zatím docela v “poho”:-D, dokud jsem nenapsala svůj další příspěvek… po několika-ti dnech příjemného proudění světelných energií, kdy jsem se cítila sama se sebou v klidu a spokojená jak už dlouho ne, a patřičně si to užívala… polevila má ostražitost… a v tom to začalo. Přicházelo to pozvolna a hodně nenápadně… najednou jsem cítila, chuť zabývat se “světskými záležitostmi” a pomalu zjišťovala, jak se mi chce čím dál méně se spojovat a meditovat. Nevnímala jsem to  dokud nepřišlo „procitnutí“:-D  Zjistila jsem se, že jsem se nechala příjemně ukolébat v nic nedělání, nebo spíše v konání bez přítomnosti spojení… Tlaky z okolí zesílily a já jsem se skvěle za-smyčkovala a zablokovala. Pak se k tomu přidalo i čištění fyzického těla a odkrylo další mé strachy, což v tomto případě byl dětský strach ze zubaře. Jak jinak:-D,  začaly mě pekelně:-D bolet zuby… z počátku jsem bolesti hrdinně odolávala a doufala, že to prostě přejde… nepřešlo. Nakonec to bylo už ne-snesitelné, a tak jsem sáhla po “prášku, jež pomůže od bolesti”(brufenu) a přišla úleva. Bolest zubů se otupila, ale jak jsem už x-let zvyklá nebrat žádné prášky, začalo mi být špatně od žaludku. Cítila jsem, jak je ta chemie v mém těle nepřirozená, a ačkoliv mi pomohla od bolesti a jakýmsi způsobem omámila mé vnímání, musela jsem připustit, že se mi to ani trochu nelíbí. S tím se dostavila i prazvláštní emoce smutku…. podívala jsem se na ni důkladněji a uvědomila si, že je mi smutno po mém světle, po spojení… po nádherných chvílích jež prožívám v meditaci a že žít už jen tak “světsky” prostě v mém případě nelze. Hned po probuzení v následujícím dni, aniž bych o tom přemýšlela, jsem usedla do meditace a meditovala…. velice mě potěšilo, že proudy energií byly silné a já se dokázala spojit (myslela jsem si, že po tom téměř týdenním zasmyčkování, to bude náročné, ale nebylo. Pochopila jsem totiž svou vnitřní touhu a “hlad” po světle… A tak jsem se nad sebou pousmála, tentokrát bez pocitu viny, jsem přijala a pochopila tuto nutkavou lekci, jež byla zapotřebí k tomu, abych přijala své Poslání…. své Světlo… ( a nejspíše pročistila, co bylo třeba k tomu, abych mohla studovat nová skripta:-D) Také mi samozřejmě došlo, že většinou je nejlepším lékem na zuby zubař. (Hlavně v mém případě, jelikož vždy návštěvu zubaře, nechávám na chvíli, kdy je už pozdě a to vše jen proto, že mám ze zubaře strach, jež jsem získala už v dětství). A tak jsem se tím strachem probírala a když jsem ho rozlouskla a  zpracovala, rozplynula se i bolest zubů. Přesto, jsem se k návštěvě zubaře konečně odhodlala a neodložila ji i přes silné nutkání odložit to na neurčito… :-D  Jitka S.

Odpověď: Děkuji Jitko, že jsi napsala o tom “nenápadném” odvádění od spojování se sama se sebou, zvnitřňování se, meditací… A tím, že vyšlo slunce a “všichni” jdou užívat slunce, je to poměrně obtížné někdy zachytit a ovládnout..a někdy se pak stává, že “nahodit se” je poměrně složitější… A speciálně pro Tebe: dnes jsem slyšela zvláštní slova české písničky, kde zpěvák zpíval, že pochází z jiné galaxie, že zde jako za zrcadlem skutečné reality žije, že jeho jediná touha je jít “domů, ale přesto i zde další tací žijí a chce s nimi být v kontaktu”…. Myslela jsem si, že jsem v meditaci a promlouvá můj vnitřní hlas :-), ale skutečně to znělo z rádia, které si občas z důvodu “neviditelnosti v éteru” pouštím :-)…. S láskou Z. 

2019-06-05T17:10:32+00:005 Červen, 2019|
Webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies, potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro možný retargeting. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím