Dobrodružná mise se světelnými krystaly

//Dobrodružná mise se světelnými krystaly

Zdravím všechny účastníky naší dobrodružné mise se světelnými krystaly.:-D

Je to už týden, co i já mám obrázek svého krystalínku a učím se s ním pracovat, přijmout ho a znovu objevit sebe samu. Stejně jako jste popisovali své počáteční stavy i u mne to probíhalo dost podobně. Nejprve jsem cítila neskutečnou radost nad tím kým jsem, ale při dalším a dalším propojování se dostavila neskutečná únava, nejistota i pochyby. I já první den měla pocit, že toho, co je potřeba zpracovat je strašně moc. Zaútočil panický atak, který jsem strávila ve tříhodinovém listováním všemi možnými skripty a hledáním těch „pravých“ meditací a technik. Pak jsem se trochu uklidnila a řekla si ať to pojmu jako badatelskou-průzkumnou činnost, tím vším, co jsem se již naučila, ale nezapamatovala:-D a tak je mi momentálně potřeba důraznějšího připomenutí.

Následující den jsem zasedla do meditace a překvapivě se objevil jasně daný postup, co mám dělat. Sestavila jsem si něco jako třístupňový model, jak při čištění postupovat. (Ten se v průběhu týdne, měnil a různě upravoval.)

Potom přišla i úleva, když jsem si uvědomila, že nemusím najednou čistit všech pět dimenzí ve kterých mám nějaký blok, ale že mám pracovat v klidu a systematicky.

Po několika dnech se dostavilo lepší pochopení, toho co dělám.

Přes prázdniny působím jako lektorka na příměstských-pobytových táborech, a tak jsem se pro změnu začala trápit tím, jak budu moci pracovat na sobě, když jsem ve 3D tak pracovně vytížená. Jenže, jak jsem posléze zjistila, čas určený k práci na sobě se najednou objevil.:-D

A dokonce při plném nasazení ve 3D  jsem objevila nádherná poznání…

Nejdříve jsem si uvědomila, že se snažím hlídat a učím se být neustále, co nejvíce spojená se svou jiskrou. Dále jsem u sebe konečně rozpoznala a pochopila, co znamená fungovat v tzv. “Bojovém módu”

(Jako mnozí z vás jsem přišla ze světů, kde jsme byli neustále v akci, nebo spíše na nějaké bojové misi. Museli jsme se naučit, co nejrychleji se v našich vesmírných lodí přemísťovat do různých končin galaxie, co nejrychleji se adaptovat na nové prostředí, zkrátka působit tam, kde nás bylo potřeba…. a tento stav jsem si s sebou přinesla i do třetí dimenze.)

Zjistila jsem totiž, že nejvýkonnější jsem právě v situacích, kdy se „něco děje“. Jednoduše řečeno: být neustále ve střehu se zapojenými smysly a schopnosti a očekávat z jaké strany přijde útok. Z počátku jsem tuto vlastnost- schopnost nechápala a říkala si, že si vytvářím uvnitř sebe konflikty, jen proto, aby se něco dělo a já se náhodou nezačala nudit:-). A tak jsem tuto schopnost v sobě postupem času začala potlačovat, místo abych ji využila a přizpůsobila podmínkách v této dimenzi. No, a toto mé zapírání samozřejmě vytvářelo jisté bloky….

Pochopení této zablokované situace se mi dostalo nedávno. Musela jsem totiž na táboře přespat. Strávit noc v jiném než “domácím” prostředí. Když jsem vstoupila do pokoje, kde jsem měla strávit noc, a na-vnímala se na přítomné energie, tak první, co mě napadlo bylo: “Tak to jsem pěkně v loji, tady tu noc prostě nedám…”  Vzápětí mnou prostoupila panika a má analytická mysl pohotově začala vymýšlet důvody a omluvy, jak se z této situace dostat a jednoduše odtamtud zdrhnout.:-)  Obklopená tou nízkou ne-šťastnou energií jsem usedla na postel a zoufale přemýšlela, co podniknout. A pak jsem sáhla po mobilu a roz-klikla obrázek mého krystalínku a chvíli na něj jen tak koukala. Má mysl se začala pomalu zklidňovat a vibrace energetické pole se opět dostávaly do normálu. Pak mi naběhla slova Verči,  jak psala, že se musíme naučit meditovat i v prasečím chlívku a rozesmála jsem se. A v té chvíli jsem pochopila význam svého “bojového módu” a jednoduše ho aktivovala. Spojila jsem se, co nejniterněji se svou JJP a mou jiskrou a požádala o pomoc. Pojednou mi došlo, že i přestože se nenacházím v „mých energiích, které už mám tak skvěle zabudované doma“ mohu si podobné prostředí vytvořit. Nejdříve jsem chtěla použít nějaké čistící techniky, jenže- neměla jsem žádné po ruce-, a tak jsem se ještě více spojila sama se sebou a požádala i disky,( které jsem sebou měla :-D) o podporu a pomoc. Najednou jsem ucítila, jak se z mého duchovního srdce rozšiřuje světelná bublina a její bariéra se šíří  kolem mne i postele ve které jsem měla spát. Tato bublina se postupně rozšiřovala do celého pokoje a já cítila, jak si kolem sebe vytvářím zónu „bezpečného prostředí“. Ty staré energie tam sice byly, ale už neměly sílu ke mne proniknout. V tu chvíli jsem dokonale procítila slova „Má JJP pracuje a já pracuji s ní.“ Pak jsem byla kupodivu schopná si i přečíst vzývání VS, což mělo ten účinek, že energie se v pokoji ještě více pročistily a prozářily.  Pak už zcela zklidněná jsem ulehla ke spánku. Znovu jsem se zadívala na svůj krystalínek a vyslala poděkování.

Těsně před usnutím jsem měla další vizi.

Viděla jsem se v identitě mého světelného Já, sedícího uprostřed nádherné světelné sítě. Po chvíli mi došlo, že jsem se ve svém vědomí přenesla do  krystalínu mé duše. Mé světelné Já sedělo před něčím, co vypadalo jako shluk energetických vláken, ale bylo jaksi zauzlované. Já postupně brala jedno vlákno po druhém a snažila se je rozplétat a zlato-stříbrnou vlnou profukovat a narovnávat:-D, aby správně zapadly do linií světelné sítě.(Mé fyzické vědomí si přitom tiše pobrukovalo pson Ra…. Bylo mi jasné, že pracuji na blokovaných vláknech z mého krystalínu.

Potěšilo mě to a zároveň následovala další vize. Vědomím jsem byla přesunutá do jiné krystalické sítě. Zde energetická vlákna a linie vypadala jinak a také ty shluky energetických vláken byly jiné. Pochopila jsem, že toto jsou karmické nánosy. Světelná síť, tady nebyla jenom „zauzlovaná“ jak jsem to viděla předtím, ale byla narušená a nahrazena vlákny nepěkné blátivé barvy, slátaná tak nějak dohromady a pronikající do zdravých vláken.

Poté přišla třetí ukázka světelné sítě. Zde mi pro změnu byl ukázán nepřirozený zásah implantátu…. světelná síť byla jakoby doslova prostřelena laserovým paprskem a nahrazena jakýmsi nepřirozeným kovově vypadajícím patvarem. Původní světelná vlákna byla spálená a nahrazena jakýmisi kovovými trubicemi. No a pak jsem usnula:-).

Těsně před usnutím jsem ještě stihla automaticky zapojit MP štít a svůj aktivovaný bojový mód  naprogramovala, aby mne po dobu spánku chránil. A přestože jsem celou noc byla ve střehu a budila se, ráno jsem kupodivu vstávala odpočinutá a spokojená s uvědoměním, že na této planetě, svůj bojový mód nemám využívat k boji, ale spíše k ochraně mého energetického pole. A potom, když jsem se konečně vrátila další den domů, automaticky jsem svůj bojový kód deaktivovala a užívala si pro změnu klidu a pohody:-DJitka S.

2019-07-14T18:14:50+00:0014 Červenec, 2019|
Webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies, potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro možný retargeting. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím