Krok směrem kupředu

//Krok směrem kupředu

 

Během osobní cesty vzestupu vědomí musíme často propouštět vše, co nás zdržovalo nebo co na nás a náš život působilo způsobem, který nám „bral energii“ a stahoval vědomí. Ať už se jedná o stravu, která přestala rezonovat s nově rozšířeným vědomím, o životní styl, který nám již nevyhovuje, osoby, s nimiž sdílíme své úspěchy formou přátelství, lásky… U toho si určitým „výběrem“ osvojujeme ty součásti minulosti, jež byly  obklopeny  skutečnou láskou, a neseme si je s sebou ve svém nitru do budoucnosti.

V případě, že toto propouštění  zahrnuje opouštění osob, i to je třeba přijmout  jako součást vzestupu vědomí, jako vstup do nové budoucnosti. Osoby, s nimiž jsme strávili určitou část života, se také mohou stát součástí našeho nitra, ať už se stezka před námi protíná s tou jejich nebo ne, další zase můžeme stále milovat a vážit si jich, i když jsme se s nimi rozloučili.  A opět  jde o to, přijmout tento smutek, jenž souvisí s cestou směrem napřed, a někdy je podstatné prokázat i vnější  výraz propouštění, abychom vnitřně ucítili určité ukončení, a abychom skutečně pociťovali, že již bylo řečeno všechno, co mělo být řečeno, a bylo vykonáno vše, co vykonáno být mělo, že naše karmická lekce prostě tímto končí. Toto vnější vyjádření může mít podobu rozhovoru, gesta, činu, nebo může jít o vnitřní vyjádření ve formě každodenního života.

Učiníme-li ono propouštění co nejhlouběji, můžeme mít pocit, jako bychom se svlékli z oděvu, jenž byl příliš úzký a příliš svazující, a vstoupili jsme do větší svobody nového šatu rozšířeného vědomí, který budeme vnímat jako přínosnější a který nám umožní větší šíři vyjádření naší tvůrčí síly.  Během určité doby můžeme cítit lítost (jako když odevzdáte své šaty na charitu, neboť s vámi již neladí, ale pak si na ně vzpomenete a „nějak vám chybí“ :-)).

Není to nic, co by mysl musela nějak zvlášť chápat, stačí, když zná,  že duše a vědomí jsou v této době volány doslova nebeským příkazem, a že ti, kteří si zvolili tomuto volání sloužit a kráčet do zdánlivě neznámé budoucnosti, tak nečiní z nějakého bláznovství či hlouposti, nýbrž kvůli  přesvědčivému pocitu uvnitř sebe sama, že existuje onen směr, jímž mají právě nyní  kráčet, a pokud tak činí, jdou cestou  samotného života, v němž projevují skrze svou tvůrčí sílu vyšší stupeň svého rozšířeného vědomí, že jsou více sami sebou, neboť hlouběji poznali, kým jsou ....  Zuzana S.

 

 

2019-07-12T17:48:43+00:0012 Červenec, 2019|
Webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies, potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro možný retargeting. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím