Letní poezie od Jany

//Letní poezie od Jany

Výmluvnost

Jana P.

Hodně často jsem přemýšlela, co slovo VÝMLUVNOST znamená,

jakým významem je stvořená.

Do hloubky tohoto slova jsem chtěla proniknout,

novému způsobu vyjadřování dát vzniknout.

Toto slovo neznamená vymlouvat se, tak jak mě zprvu napadlo,

spíše diplomatické volení slov, je jeho zrcadlo.

Volit slova pravdivá, ale pro nikoho svobodou neomezená.

Vymluvit se tím, že slova do harmonického tvoření převedeme,

tím všechny a všechno pozvedneme.

Mysl často naučené reakce má, a tak to kolikrát řekne,

a ani smysl slov pořádně nevnímá.

Pokud ale vědomě chceme žít, správným poskládáním slov,

lze toho spoustu ovlivnit.

Někdy je jednodušší slova do otázek poskládat,

než do mírných rozkazů je vkládat.

Někdy stačí slova jen lehce pozměnit, a na význam celé řeči, to má velký vliv.

Asertivitu použít též můžeme,

dlouhého vysvětlování se tím vyhneme.

Známé rčení „mlčeti zlato, mluviti stříbro“ zde též platí,

většinou posloucháním se toho člověk nejvíce dozví.

Intonace hlasu vše napoví, zda jsou slova tvořena ze srdce, či nikoliv.

 

Srdce

Jana P.

Mé srdce se neustále očišťuje, všechny boly odstraňuje.

Velké a hluboké Lásce se otevírá, krásu všeho zase vnímá.

Na různých úrovních k této změně dochází,

vždy mě to hlouběji a silněji povznáší.

MDN 2 si často opakuji, zvláště prvních 7 praktik více potřebuji.

Nižší i vyšší těla od spoutání osvobozuji, do Harmonie přeměňuji.

Klidu a míru v sobě dosahuji,

rovnováhu magnetické a elektrické energie vyvažuji.

Rozlišování mě to více učívá, že spoustu myšlenek a emocí mých vůbec nebývá.

Já pozorovatelem se snažím jenom být, od soudů a hodnocení se odpojit.

Vyšší smysly zapojuji, Pravdu všeho objevuji.

 

Příroda

Jana P.

Příroda mě neustále překvapuje, velkorysostí svojí obklopuje.

Jiřičky své loňské hnízdo opustili, rehkovi, či jinému ptáčkovi ho propustili.

Teď si na domě nové hnízdo staví, okolní jiřičky jim též pomáhají.

Občas, když se před námi chtějí schovat,

tak do původního hnízda zamíří,

a pak si uvědomí, že tam už je jiná ptačí rodinka bydlící.

Hodně jsem si touto situací uvědomila,

jak rodinka jiřiček ustoupila, a jak se píše v Růžencích,

při tom i svou druhou tvář nastavila.

Bez hněvu a posouzení svoji Lásku ukázala, Vyšší moc zde prokázala.

Nad situací se pozvedla, bez pocitu viny a obětování vše provedla.

Božstvím vše naplněno, do Jednoty všeho postoupeno.

 

Růžové šípkové keře

Jana P.

Do práce autobusem vyrážím,

do okolní ranní krásy a svěžesti přírody se, povznáším.

Růžové šípkové keře spatřuji, jejich vůni si hned vybavuji.

Oni jsou spoustou růžových květů obklopeni, krásou a jemností naplněni.

Jejich větve až k zemi se ohýbají, jako zeleno růžové, či bílé,

kaskády vodopádů, vypadají.

Něžně na mě působí, ale vím, že svými trny se též ochrání.

Oni přivonět ke kvítkům každému dovolí,

ale před zbytečným trháním jejich větví, je trny vždy chrání.

Na podzim až jejich kvítky v šípky dozrají, utrhnout si je můžeme,

neboť u plodu oni trny nemají.

Čaj si z nich pak uděláme, na jejich plodech, plné vitamínů, si pochutnáme.

 

2019-06-06T12:30:46+00:006 Červen, 2019|
Webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies, potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro možný retargeting. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím