Poezie

Výpomoc

Každá duše s námi určitým způsobem spojená,

nám připomíná, co jsme si za svůj plán stanovili,

než jsme na planetu Zemi sestoupili, a

bychom se ze svých dřívějších chyb poučili,

a přitom ještě své duše více prozářili.

Učební látky si vzájemně ukazujeme,

z programů ega a společnosti naše duše osvobozujeme.

Ač se některé učební prvky našim egům nelíbí,

každá duše ale svůj cíl zná, ona dobře ví.

Od závislostí, tužeb a iluzí se osvobozuje,

do bezpodmínečnosti všeho zas směřuje.

Každá duše ze světla je stvořená,

jen různé barevné kostýmy a masky si po celý svůj čas existence obléká.

Z emocí a myšlenek jsou tyto oblečky ušité, někdy nás pozvedají, jindy ne.

Podle našich činů a myšlenek je různě vybarvujeme,

spektrem barev pozměňujeme.

Stává se, že programy a činy druhého nás do svého oblečku chtějí navleknout,

zde je potřeba Světlem své duše, vše prohlédnout.

Někdy si i přesto tento šat vyzkoušíme,

abychom sami zjistili, že do těchto šatů mi nepatříme.

Občas se s novým kostýmem tolik ztotožníme,

že svou duši jim pevně obalíme,

než zase poznáme, že ani v něm se dobře necítíme.

Pokud ale svůj život již vědomě žijeme, šatičky své, si na míru sami šijeme

a se Světlem Vítězství a Dokonalostí Lásky, Moudrosti a Síly

do průzračnosti Svobody zas postupujeme.

 

 

 

Propuštění

Staré programy se vynořují, můj klid a harmonii by zas chtěly.

Mojí energií se dlouhý čas živily,

požitek mému egu dávaly.

Proč o pravou Radost mě obírají,

aha …vždyť oni se o sebe bojí.

Ano dlouho jste mě ve svém zajetí držely,

myšlenky a emoce do mého podvědomí vysílaly.

Že vás potřebuji jste mi říkaly, důležitost všemu vnějšímu, dávaly.

Hlavní svůj směr mi mé nižší já ukazuje,

po čem všem touží, mi vyjevuje.

Svým rozhodnutím z těchto iluzí vystupuji, do své skutečně Pravdy zas postupuji.

Bez zloby a lítosti vás s Láskou svojí propouštím, svým Světlem vše harmonicky rozpouštím.

Do své skutečné existence se navracím, Vítězství Dokonalosti v sobě plně probouzím.

 

Labutě

Labutě na rybník přiletěly, aby okolní krasu poznávaly.

Rostliny z rybníka lovily, na vodě si majestátně vždy pluly.

Voda z rybníku mnoho obživy dávala, a tak se labutě zde rady zdržovaly,

a rybník svým výlovem pročisťovaly.

V nedalekém městečku čističku postavili, a s rybníkem ji propojili.

Čistá voda se pozměnila, zelenými rostlinami se pokryla.

Mnoho ptáků to přitahovalo, s lehkostí si zde potravu svou vždy vybralo.

Jednoho dne ale rybník vypustili, aby ho celý pročistili a novou vodou zas napustili.

Labutě i ostatní se vzdálily, jiný domov si hledaly.

Když se rybník zase celý napustil, krásu ptactva sem vpustil.

I labutě se zase vrátily, aby tu nádheru spatřily.

Do vody hlavičky ponořené mají, svoji obživu zde marně hledají.

V čistém rybníku toho již mnoho není, a tak starý domov opouštějí…

Občas sem přiletí, a pak zase odletí.

Svobodu své cesty si samy volí, jaký rybník či jezero, či snad řeku, příště zvolí?

 

V R O U C N É  D Ě K U J I

Moudrou Lásku, Víru, Radost ze všech příspěvků a obrázků pociťuji,

na mocnou vlnu LÁSKY se nalaďuji.

Vtip, a přitom Pravdu spatřuji, originalitu každého díla si uvědomuji.

Vzájemnou spoluprací vše naplněno, úctou, respektem prozářeno.

Ač čtenář, poeta, či ilustrátor se na Blogu podílí,

společnou Jednotu NBZ vždy sdílí.

Velká Vděčnost mě naplňuje, že iluzi oddělenosti odhaluji, a společnou cestou s vámi neustále putuji….

 

S Láskou a velkým díky Liliana

2019-09-18T17:14:01+00:0018 Září, 2019|
Webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies, potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro možný retargeting. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím