Příběh ledové královny v poušti

//Příběh ledové královny v poušti

 

Sama nevěděla, jak se na této rozlehlé poušti tak najednou ocitla…

„Možná nějaká kletba, možná nepřátelské síly“ povzdechla si ledová královna, která se náhle  ocitla na poušti, pod rozpáleným sluncem, stojící na písku, jehož teplota společně se žárem slunce,  okamžitě začala rozpouštět ji samotnou….

„Ach, bože, co to se mnou je!“ nyní již křičela ledová královna, neboť si uvědomila, že za malou chvíli z ní nezbude vůbec nic… Uvědomila si též však, že nemůže nic dělat, pouze nechat žár slunce a písek, který ji i přes ledová chodidla pálil, konat své dílo…

Ledová královna, která dříve nic necítila, najednou začala pociťovat strach, strach o sebe samotnou  o svou existenci…

Cítila též, jak se vrstvy jejího ledového těla,  chladné mysl i  zmrzlých emocí začínají po jednotlivých vrstvách doslova rozpouštět, její  ledová mysl, ji vysílala signály, že přestane prostě „být“…

Vzhledem k tomu, že ji nic jiného nezbývalo, začala pozorovat, jak se jednotlivé vrstvy ledu rozpouštějí, jak zaniká…

A právě v tu chvíli ji přišla, skrze paprsek zářivého slunce,  vzpomínka na jednu mystickou větu, sama si neuvědomovala, že by ji dříve někdy slyšela, ale vnímala, že je to „vzpomínka“…

Ta věta zněla: „Vy jste solí tohoto světa….“

V tu chvíli začala ledová královna vzlykat, plakala a sůl jejich slz napomáhala ještě více tomu, aby zcela roztála….

A v tu chvíli ucítila uvnitř SEBE, onen žár skutečného plamene života, a rozpomněla se…

Už se nebála, že ztrácí sama sebe, neboť si vzpomněla , že JE NĚČÍM VÍCE, než ledovou královnou, že ony vrstvy ledu, které si sama během těžkých životních zkoušek vytvořila a svůj plamen života doslova zmrazila, což se projevilo i na jejím vzhledu, že ony vrstvy ledu nejsou její součástí…. A tak nyní již přihlížela,  jak se její zmrzlá podoba ztrácí, občas ještě uronila slzu dojetím, které ji provázelo u JEJÍHO ZNOVUZROZENÍ…

Poté, co všechen led roztál, z jejího nitra, na nějž zapomněla,  vyletěly tři zářivé plameny, které vytvořily nové, zářivé tělo, tělo nádherné bytosti, s nepředstavitelně krásnými křídly, jejichž barva připomínala jiskřivý odraz duhy..

A tak ta, která byla dříve ledovou královnou sevřenou v krunýři ledových vrstev, nyní jako nádherná bytost plná vnitřního jasu, rozevřela svá křídla, vznesla se vzhůru a po duhovém mostě, který byl součástí jejich křídel, se vznesla k nebi, ke svému skutečnému domovu…..

 

(letní sci-fi povídka pro inspiraci, zamyšlení či pro ochlazení….)…. Z.S.

2020-08-21T13:31:39+00:0021 Srpen, 2020|
Webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies, potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro možný retargeting. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím